|
|
Město jako prostor mysli - Divočina ve veřejném prostoru
Vondrušková, Eliška ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Tsikoliya, Lenka (oponent)
Diplomová práce pojednává o fenoménu města se speciálním zaměřením na veřejný prostor a jeho aspekt divočiny. Zkoumá město jako místo pro život i jiných organismů, než je člověk, a objevuje jeho specifický životní prostor, který je obývaný vágním terénem v nejrůznějších velikostech. Sleduje vztah města a přírody, jak se vyvíjel v průběhu historie i to, jak se příroda do měst dostává formou zahrad a parků. Naráží na téma druhé přírody, která města obklopuje. Hlavním tématem je městská divočina, nezvaná příroda měst a její aspekty. Cílem diplomové práce je zmapování tématu městské divočiny, jejích aspektů a projevů, které následně budou didakticky transformovány. Předchází tomu studium literatury a práce v terénu, kdy dochází k archivování a mapování různých míst. Hlavním městem pro zkoumání je má rodná Praha, ve které žiji, a proto mi umožňuje každodenní pozorování (chtěné i nechtěné). V didaktické části práce se zaměřuji na transformování tématu do tří zcela odlišných výtvarných úloh, které žákům nabízí tři odlišné pohledy. Každý z pohledů je vázán na jejich osobní zkušenosti a dva z nich i na pobyt přímo ve vágních terénech města. Další částí diplomové práce je metodická příručka s motivací k tématu, nápady do výuky s kulturními kontexty a slovník pojmů. Cílem didaktické části je seznámit žáky s...
|
|
|
Venkovská krajina jako estetický objekt
LHOTSKÁ, Karolina
Diplomová práce si klade za cíl definovat venkovskou krajinu jako specifický estetický objekt ve srovnání s odlišným typem krajiny - volnou přírodou. Výchozím materiálem je teoretická perspektiva jednoho z nejvýznamnějších environmentálních estetiků současnosti, Allena Carlsona. V práci je nejprve shrnut jeho postup, jakým dospíváme k hodnocení nejen zemědělských krajin, a následně je rozveden v navazujících nástinech historie estetického oceňování venkovských krajin a volné přírody. Práce se též pokouší rozšířit ne příliš široké pole zájmu o specifika estetického vnímání venkovských či zemědělských krajin u nás a přispět tak k funkčnímu krajinnému plánování s ohledem na jeho estetickou stránku.
|
|
|
Divočina a rekreace v NP Šumava - typologie vztahu
Zitová, Anna ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na hodnocení vztahu mezi divočinou a rekreací, a to konkrétně na území českého Národního parku Šumava. Šumava se řadí mezi unikátní přírodní lokality, a to nejenom díky své poloze ve střední Evropě, ale i díky svému jedinečnému přírodnímu bohatství ukrytému v srdci Evropy. Slatě, rašeliniště, prameniště řek, ale například i pralesní vegetace a mnoho dalšího patří mezi poklady tohoto českého národního parku. Je zřejmé, že tato místa jsou lákadlem pro mnoho návštěvníků. Práce zkoumá, jak tyto dvě protichůdné tendence sladit. Z jedné strany je to touha ochránit přírodní prostředí a z druhé strany stále rostoucí tlak cestovního ruchu a rekreace. Diplomová práce je členěna do dvou základních částí. První část tvoří rešerše vyhodnocení samotné "divočiny" a nabízí pohledy na tento pojem z různých úhlů. Je patrné, že náhled na divočinu bude ve světovém kontextu odlišný od toho, jaký známe z České republiky. Dále je možné se v rešeršní části seznámit s tím, jaký vliv má rekreace na přírodní prostředí, resp. na "divočinu". Nejpodrobněji práce zkoumá vlivy rekreace na faunu a flóru. V praktické části je pak řešena problematika vztahu rekreace a "divočiny" na příkladu Národního parku Šumava. Zkoumány a vyhodnocovány jsou jak biotické systémy a jejich kvalita, tak i návštěvnost...
|
|
|
Aljaška - kultura a divočina v audiovizuálních reprezentacích
Moulis, Ladislav ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent) ; Hádková, Jana (oponent)
Aljaška, která je od roku 1959 49. státem USA, je unikátní lokalitou hned z několika hledisek. Ačkoliv je součástí západního civilizovaného světa, je jednou z posledních zachovalých přírodních divočin na Zemi. Ačkoliv je postupně osidlována přistěhovalci a domorodci jsou již více než století stavěni před dilemata spojená s asimilací, nevytvořila si novou vlastní kulturu - její kulturní specifika jsou nadále určována kombinací původních kulturních vzorců Eskymáků Yup'ik a Inupiat, a indiánů Tlingit, Haida, Athabasků, Aleutů a importovaných kultur. Práce se zabývá studiem střetů civilizace a přírody, resp. civilizace a původních etnik, a to skrze obsahovou i strukturní analýzu audiovizuálních artefaktů, v tomto případě filmových záznamů i hotových filmů z kategorie fiction i non-fiction. Předmětem analýzy je metoda a variabilita možných přístupů k reprezentaci Aljašky prostředky audiovize, a zkoumá zejména vznik a rozvíjení stereotypů v zobrazení přírody a života člověka v tamních specifických podmínkách. Výhodou výzkumu je ohraničenost lokality, poměrně malá probádanost a svým způsobem i přehlednost (i početní) audiovizuálního materiálu. Vedle samotného teoretického rozboru práce poskytuje kontextuální kapitoly z geografie i historie Aljašky, vedle klasika G. Snydera v českém kontextu vůbec poprvé...
|
host ::
RSS.